Jaké by to bylo, kdybychom se nenechali zastavit? Stejně jako děti…

Včera jsem natočila tohle video. Podívejte se na něj pozorně.

Já v něm vidím tohle:
🦄 moje dcera chce jít dolů se schodů,
🦄 vidí, že ruku ji tentokrát nedám a tak si volí, že jde sama,
🦄 není si jistá, že to zvládne, má před sebou překážku,
🦄 jde do toho a druhý schod se jí nepodařilo sejít,
🦄 padá a pláče.

Co už na tom videu není, že pláče asi tak pět vteřin a pak se dívá, co dalšího může udělat.

A co myslíte, nepůjde už nikdy se schodů, protože se jí to nepodařilo a vytvořila závěr, že na to nemá nebo to bude zkoušet, dokud se to nenaučí?
Myslím, že odpověď není potřeba.

A kde všude jsme se my nechali zastavit, protože se nám něco nepovedlo a vytvořili jsme závěr, že to nejde?

Co kdybychom se nenechali zastavit stejně jako děti?

Nenechme se zastavit, pojďme za tím, o co si žádáme a buďme víc, buďme jedineční a sami sebou!