Můj příběh

Nechala jsem si od svých dětí ukázat cestu.

Každý den mohu díky nim více otevírat srdce, vědomí a rozvíjet se.

KDO JSEM A KÝM JSEM BYLA...

          JSEM DCEROU UČITELE HUDBY. Už jako malá holka jsem s tátou a sestrou zpívala, on nás doprovázel na kytaru, učili jsme se stále nové písničky.

BYLA JSEM STUDENTKOU CHEMIE A SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY. I když jsem zvolila z pragmatických důvodů studium technického oboru – chemie, při studiu vysoké školy v roce 2008 mě životní cesta zavedla do neziskové organizace, kde jsem se postupně začala věnovat výuce programů pro děti ze škol a školek. JSEM JEDNOU Z TĚCH HOLEK, CO BAVÍ UČIT SE A PŘEDÁVAT TO, CO UMÍM a tak jsem si přidala dálkové studium sociální pedagogiky.

Už při studiu dvou vysokých škol a souběžné práci v neziskovce se ukázalo, že JSEM TA, CO VYDRŽÍ, JAKO KŮŇ, nebála jsem se toho a vše jsem zvládla. Od roku 2013 JSEM MÁMA. Pedagogickou školu jsem absolvovala v osmém měsíci těhotenství. Zajímal mě čím dál víc šetrný, zdravý a ekologický způsob života, nosila jsem v šátku a nosítku, aplikovala bezplenkovou komunikační metodu (vylučování miminek na základě jejich tělesných signálů) a nadchla mě kniha Koncept kontinua od Jean Liedloff. Chodili jsme se synem do různých cvičení a kroužků, do Montessori dílniček a doma jsme také cvičili, zpívala jsem mu a povídali jsme básničky. Dny byly náročné a moje aktivní nátura mě nenechávala v klidu. Cítila jsem, že musím dělat i jiné věci než jen být na mateřské. Pomáhalo nám se synem, když jsme nebyli doma, byli jsme mezi lidmi, třeba i na cvičení. Už v té době se začalo také ukazovat, že Šíma rozhodně nebude dělat věci tak, jak si já představuji, nebo jak si je naplánuji. Bylo třeba, abych byla hodně citlivá v tom, kdy budeme se synem dělat různé činnosti.

JSEM LEKTORKA AKTIVIT PRO RODIČE S DĚTMI. Když byl Šímovi rok, začala jsem se věnovat kroužkům pro rodiče s dětmi a neskutečně mě to chytlo. Šimonkovi se vždycky tolik nechtělo, ale nosila jsem ho a chovala při cvičení, občas mohl jít na hlídání a tak jsem měla šanci se realizovat a vydělat nějakou korunu navíc, což se při pobírání „rodičáku“ hodilo.

BYLA JSEM NEUNAVITELNÝ A NEZASTAVITELNÝ STROJ. Když jsem otěhotněla podruhé, rozhodla jsem se, že budu aktivní i dál. Pracovala jsem se synem po boku až do devátého měsíce těhotenství. Moc jsem si přála holčičku a… přišel druhý kluk – Toníček. O tom, jak děti ovlivňuje očekávání rodiče, bych mohla možná napsat i knihu. Myslela jsem si, jak už mám rodičovství zmáknuté a hlavně to kontaktní. Budu nosit, kojit, budeme spát společně, budu zase „bezplenkovat“ a budu mít krásné spokojené miminko. Když se Toník narodil, zbořil veškeré mé očekávání. Byl to od rána do večera plačící malý uzlíček. K tomu o dva a půl roku starší brácha.

BYLA JSEM TOTÁLNĚ VYČERPANÁ OSOBA. Připadala jsem si nedoceněná, neschopná, BYLA JSEM NESPOKOJENÁ SAMA SE SEBOU. V té době jsem neuměla uniknout od přetížení doma jinak, než se pustit do jiné práce. V roce 2016, když bylo Toníčkovi 6 měsíců, spadla nám s manželem do klína příležitost vést hospůdku-kulečníkovou hernu s obrovskou zahradou. Jsou to bývalé jesle. Rozhodli jsme se kývnout a začala teprve ta pravá jízda. Do toho jsem stále učila aktivity pro rodiče s dětmi. Starší syn začal chodit do školky a s mladším po boku jsem dělala úplně všechny provozní činnosti na hospodě. Manžel dál chodil do práce a pracoval na hospodě. Byl to neskutečný kolotoč.

JSEM ČLOVĚK, KTERÝ NA SOBĚ PRACUJE A POSLOUCHÁ SIGNÁLY, KTERÉ MYSL A TĚLO PŘINÁŠÍ. Když se narodil druhý syn, začala jsem chodit k psycholožce, absolvovala jsem kineziologii, čištění rodových zátěží, metamorfní techniku, Mohendžodáro meditace, začala jsem poslouchat moudré lidi a číst jejich knihy. To vše mi nesmírně pomohlo, abych se posunula dál. Abych poslouchala sebe a zároveň se naučila poslouchat svoje děti, vyčíst z jejich projevů, kde je problém a co je trápí. Pochopila jsem, že není možné „být v pohodě“ se sebou a s dětmi i manželem, pokud nebudu uvnitř sebe srovnaná, pokud nebudu ke svému životu přistupovat vědomě. Naučila jsem se stejným způsobem nahlížet i na ostatní maminky a jejich děti. Snažím se zbavit nefunkčních věcí v životě a pozvednout ty funkční.

Teď už mohu říct, JSEM TA, CO SE PŘIJÍMÁ A JE ZA SEBE VDĚČNÁ. Učím se hledat ve všem, co dělám a prožívám, rovnováhu. Dělám, co mě baví a zároveň si umím užít čas se svou rodinou. Našla jsem nástroj, který mi pomáhá k větší radosti, lehkosti a hojnosti v životě, je to ACCESS CONSCIOUSNESS a je to něco, čím mohu pomoci vrátit lehkost, radost a hojnost i do života jiných lidí. Je to něco, co mi dává smysl a co mě už nyní doprovází každodenně.

Nástroje Access Consciousness jsou nesmírně jednoduché, ale přitom všezahrnující. Díky tomu, že jsem je zahrnula do svého života, JSEM NYNÍ MNOHEM VÍCE BYTOST, KTERÁ SEBE SAMA POSLOUCHÁ A JDE ZA TÍM, V ČEM CÍTÍ V ŽIVOTĚ LEHKOST.  V roce 2019 jsme se s mužem rozhodli, že hospůdku předáme někomu jinému. Spousta lidí v okolí to nemohla pochopit, protože jsme do toho projektu vložili spoustu energie. Nicméně ani já, ani můj muž NEJSME NĚKDO, KDO LPÍ NA MINULOSTI A KDO NEUDĚLÁ KROK A VOLBU JEN PROTO, ŽE CÍTÍ POVINNOST KE VZPOMÍNKÁM.

V roce 2019 se k nám rovněž přiblížila nová duše a tak jsme naprosto vědomě a s velkou vděčností počali naše třetí děťátko. A tak plynule s předáním hospůdky do nových rukou jsem přešla opět do módu rodičovské „dovolené“.

 Naučila jsem se předávat pomocí písní, pohybu, básniček a rytmu ostatním rodinám, ale i těm svým aktivním, svéhlavým dětem to, co považuji za poklad pro rozvoj mysli, těla a otevření srdce. Pořád však bylo něco, co mě vnitřně brzdilo, abych toto vše předávala jinde než na těch pár lekcích, které jsem vedla v Mateřském centru Sedmikráska. Nebyla jsem schopná jít s tím, co umím více na světlo světa. V březnu 2020 ale přišla celosvětová karanténa a ta mi pomohla zase něco změnit. Pomohla mi zvědomit si, že když něco chci udělat a někam mě to táhne, tak nepomůže jen pořád pročišťovat svoje bloky, napravovat nedostatky nebo hledat důvody, proč něco nejde. NAUČILA JSEM SE, ŽE KDYŽ NĚCO CHCI, TAK MUSÍM UDĚLAT TU VOLBU, TEN KROK.

 A TAK TEĎ PŘEDÁVÁM TO, CO JSEM ZÍSKALA DO SVÉHO ŽIVOTA ZA TĚCH 34 LET ŽIVOTA, 16 LET PRÁCE S DĚTMI, 14 LET PARTNERSTVÍ, 8 LET MANŽELSTVÍ, 7 LET RODIČOVSTVÍ, 6 LET MUZICÍROVÁNÍ S MAMINKAMI A DĚTMI A 4 ROKY VĚDOMĚJŠÍHO PŘÍSTUPU K ŽIVOTU.

Kontaktujte mě